Svatováclavská vinice

V blízkosti obce byla dle dochovaných zpráv založena na slunné jižní straně vrchu Cecemín u Dřís první vinice v Čechách a to již v samotných počátcích vlády prvních Přemyslovců. Táhla se po stráni nad dnešními Nedomicemi až ke Všetatům. Vinice se od nepaměti nazývala „ Svatováclavskou vinicí“ a díky ideální k jihu obrácené poloze a kvalitní půdě rodila po staletí hojnost vynikajícího vína.
Tato prastará vinice však  byla v roce 1818 zrušena a dále nebyla udržována a postupně pustla. V roce 1905 byl proveden pokus o její obnovení za přispění kapituly a na ploše 28 a 77 m2 byla osázena mělnická réva. Pokus byl neúspěšný. Zbytky původní vinice zanikly při pozemkové reformě v roce 1921 rozparcelováním dříského dvora.
Péčí Obecního úřadu ve Dřísech a místního zahrádkářského svazu byla vinice v šedesátých letech minulého století znovu vysázena.

K vinici se váže několik pověstí :

První vypráví o tom, že to byla kněžna Ludmila, manželka knížete Bořivoje a dcera pšovského vojvody Slavibora, která zde dala vysázet vinnou révu – prý moravskou, dar samotného knížete Svatopluka. Na vinicích jí měl pomáhat její vnuk – pozdější kníže Václav. Proto se vinici říká ,,Svatováclavská".

Další je z období třicetileté války. Na úpatí vrchu Cecemín měly být vinné sklepy, které byly v době nepokojných válečných let zazděny, aby víno bylo chráněno před vojáky. Místo bylo zasypáno hlínou a zarostlo trávou a jelikož válka trvala mnoho let, někteří obyvatelé prchli, byli pobiti a další zemřeli, nemohli lidé v pozdějších dobách otvor do sklepů najít a dodnes ho nikdo nenašel. Tak se prý pod vrchem Cecemín dodnes nachází mnoho vína.
Jiná pověst vypráví o tom, že se u kapličky na Cecemíně objevují bezhlaví rytíři, pokud má být nějaká vojna.